ArchiMate – jazyk enterprise architektury

Jazyk pro modelování enterprise architektuty a business analýzy

ArchiMate je otevřeným standardem tvořeným the Open Group, organizací stojící i za standardem TOGAF. The Open Group vydává volně dostupné specifikace, na jejichž základě je tento souhrnný materiál vytvořen.

Jazyk má kvalitní popis, přesnou syntaxi i sémantiku a díky tomu je popis v něm jednoznačný. Velkou výhodou Archimate pro enterprise architekturu oproti jiným analytickým jazykům (zejména často používanému UML) je, že je od základu vytvořen k modelování organizace a vztahům mezi businessem a aplikacemi. Druhou zásadní výhodou je jeho relativní jednoduchost a tím i výborná srozumitelnost lidem z businessu, takže jde o jazyk, který je skutečně možné používat pro komunikaci enterprise architektury a business analýzy s vlastníky proceů, metodiky a manažery.

Při používání jazyka – ale to platí pro všechny jazyky – je dobré mít na paměti, že byl určen skutečně pro enterprise architekturu. Tomuto „globálnímu modelu“ organizace odpovídá high-level busienss analýza. Jazyk navržen pro low-level analýzu, technický design a návrh řešení informačních systémů.

Jazyk prošel generacemi vývoje a díky tomu se zbavil počátečních nedostatků, které často nutily ke zbytečně krkolomným konstrukcím. A naopak byl zjednodušen tam, kde jeho výrazové prostředky mátly. ArchiMate je dobře podporován i v nejrozíšřenějším modelovacím nástroji, Enterprise Architect.

Základní struktura jazyka

ArchiMate v souladu s TOGAF člení enterprise architekturu do několika základních vrstev:

  • Business vrstva popisující funkce, procesy a spolupráci businessu
  • Aplikační vrstva popisující logicky informační systému
  • Technologická vrstva popisující logicky(!) infrastrukturu

Základní vrstvy jsou doplněny dalšími modely, které jsou i samotným ArchiMate občas řazeny na úroveň vrstev, ale jde o mírně zjednodušující pohled:

  • Strategická (Motivační) úroveň popisující cíle a jejich determinanty
  • Fyzická vrstva, které se (na rozdíl technologické) dostává k popsu fyzicky existující infrastruktury
  • Popis implementace a migrace umožňující modelovat průběh projektů

Každá z vrstev svou oblast popisuje ze tří různých pohledů (aspektů – tak tomu říká specifikace jazyka):

  • Pasivní struktury – „mrtvá“ data, která jsou měněna aktivními prvky, ale samy nic nevykonávají (business, datové a technologické objekty, dokumenty, smlouvy apod.)
  • Popis chování – elementy popisující, jak se něco děje (procesy, události, služby)
  • Aktivní struktury – ty prvky ogranizace, které skutečně aktivují nějakou činnost (lidé, role rozhraní)

Důležitou součástí modelu, kterou nemohou struktury vrstev zachytit, je provázanost všech elementů nejenom v rámci vrstvy, ale i napříč mezi vrstvami. Zejména provázanost napříč vrstvami vytváří ucelený model, který umožňuje všechny druhy analýzy.