Zachman Framework je nejstarším používaným konceptem enterprise architektury. Má přehlednou maticovou strukturu, která svými sloupci člení architekturu na základní dimenze (úhly pohledu) a řádky člení podle míry detailu.
Výhody a nevýhody Zachman Frameworku
Zachman Framework (ZF) je dnes neprávem považovaný za překonaný novějšími modely, zejména TOGAF. Vzhledem ke svému vzniku již v roce 1980 by měl plné právo jít do důchodu, ale stále je vhodným nástrojem nejenom pro ilustraci enterprise architektury, ale i pro navigaci analytiků při přemýšlení o problémech. Základní výhodou Zachman Frameworku stále zůstává jeho přehlednost a dobrá srozumitelnost.
S metodikou TOGAF je ZF dobře slučitelný, protože TOGAF ze ZF z vyšel a jeho základní koncepty stále dodržuje. V návaznosti na TOGAF vzikl jazyk ArchMate a i ten svou strukturou odpovídá členění ZF. Ostatně i dokumentace ArchiMate na Zachman Framework odvolává.
I když je ZF výhodným modelem díky své přehlednosti, vytváří iluzi, že enterprise architektura je 30 různých pohledů, které jsou víceméně samostatné. Tímto způsobem jej dokonce navrhují využívat i některé současné modelovací nástroje a jejich metodická podpora! V praxi mezi nejdůležitější informace v enterprise architektuře patří vzájemné vazby mezi úhly pohledu i úrovněmi modelu. Tyto vazby Zachman Framework neakcentuje a jejich opomínání je častou chybou analytiků.
V čisté podobě nese Zachman Framework důsledky svého věku v absenci důrazu na prostředí organizace. Tato dimenze v době, kdy do vzniku internetu chybělo 10 let a elektronické zpracování dat teprve hledalo svou cestu do prvních zákonů nebyla aktuální, ale v dnešní době je zcela nezbytná. Proto i náš model obsahuje rozšíření pro popis vnějšího prostředí.
Co přináší TOGAF navíc oproti ZF
Hlavním rozdílem TOGAF od ZF je:
- Podrobnost: TOGAF definuje konkrétní elementy architektury; ZF pouze definuje, jakými oblastmi by se měl analytik zabývat a ne, jakou by měl mít popis formu. Nedefinuje ani základní pojmy analýzy, jako je proces, role apod.
- Procesní záběr: TOGAF popisuje, jak s enterprise architekturou pracovat a jak ji vytvářet; ZF se otázkou procesů práce analytika a architekta vůbec nezabývá.
- Metamodel a z ní vyplývající jednoznačnost: TOGAF vytváří přesný metamodel enterprise architektury, ZF žádnou takovou ambici neměl.
Zachman Framework v praxi
I přes uvedené výhrady vytváří ZF strukturu, která se pro organizaci informací v enterprise architektuře hodí dodnes. Je ale třeba ji přizpůsobit podmínkám dané organizace – proto při návrhu enterprise architektury vždy definujeme její rozsah (metamodel) a organizaci (model struktury). Oproti TOGAF vytváří ZF jemnější členění, protože business architektura TOGAF je v ZF fakticky rozdělena na více úrovní (první 2-3 vrstvy ZF). V praxi ale architekturu členíme většinou na 2 – 3 vrstvy a ještě částečně odlišně od návrhu ZF (i když obsahově modely zahrnují celou strukturu).
Může vás zajímat
Klikněte pro více informací
